JE NAPROSTO NEZBYTNÉ, ABY NEBE BYLO NEBOVÉ

Tomík mi založil webový deník

Divíte se tomu neobvyklému sousloví webový deník? Tak za prvé je díky němu první věta na webovým deníku rým. A to chceš. A za druhé jsem se tak vyhnula použití slova „blog“. A to chceš ještě trochu víc.

Já o tom mluvila už 890708907 let, psát mě baví, ale vždycky mě odradila technická stránka věci. Ta zase baví jeho. Hrabat se v pluginech, affiliatech a dalších věcech, co jsou pro mě jen náhodným shlukem písmen nesoucí ještě menší význam než Insta příspěvky Kluse. A tak jsem se mu za „odměnu“ rozhodla věnovat první článek. Nebo nejen jemu. Mužům. A tomu, jak jsou odlišní od žen. Většinou tak, že jsou totálně mimo… 

Tak třeba barvy jo

Sedíme v hospodě a přijde na to identifikovat odstín modrý. Prostě klasická blankytná. Tohle slovo muži ale neznají. Ač jim o tom, jak je naprosto nezbytné, zpívá Zagorka už pěknou řádku let. A tak radši řeknou, že je to taková, no nebová. Když nás pobaví výraz nebová, zvrtne se klasickej páteční večer u piva na hru „Urči odstín modré.“ Ukazujeme azurovou: „No to je jasný“, hlásí kluci s výrazem na nás si nepřijdete, „přeci nebová v srpnu!“ V podobném duchu pokračovala hra až k „modrá jako moje auto“, kdy jsme to prostě vzdaly.

Nebo komplimenty (a beauty procedury)

Možná za to můžeme my s věčnými výčitkami, že jich dostáváme pod míru a tak jsou z toho muži vystreslí. Ten můj teda určitě. Důkazem je story, jak jsem jednou šla ke káďovi. (Kadeřníkovi, ale snad už neexistuje člověk v mém okolí, kterého bych o tuto brilantní zkratku dříve neobohatila.) Ráno odcházím a říkám, že mám dneska kadeřníka. Několik hodin PŘED kadeřnictvím si jdu koupit šaty na svatbu. Posílám Tomášovi fotku z kabinky ve výrazných modrých šatech až na zem. Než stihnu napsat „Co si o nich myslíš?“, přichází mi pohotová odpověď: „Krásný účes zlato!“

…No, aby to nebylo dlouhý, protože dlouhý příspěvky na webových denících nesnášim, tak o tom, jak šla kámoška na depilaci a přítel se jí pak zeptal, jestli jí tam ty nehty udělali hezký, zase jindy.

Muži jsou zkrátka občas trochu mimo. Odlišní. Naše protiklady. A proto je milujeme. Protože kdyby tyhle odlišnosti neexistovaly, byly by jen prázdný šablony webových deníků bez obsahu, depilace by nebyla obestřena tajemstvím a Zagorka by zpívala nesmyslně divnej refrén Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo nebové. (Text jí k tomu totiž napsal muž – původně to byla milostná SMSka. Na kterou jestli někoho sbalil, tak jsou dost mimo i ženský.) 

2 Comments

  1. Natálie says:

    Super blogisek xoxo 😬

  2. Pavlína Koubová says:

    Super Klari 😉👍

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *